UPM

Soutěžní návrh stále expozice Umělecko průmyslového muzea v Praze

Měli jsme vizi velkého prostoru – až snové instalace, která by se proměňovala s každým sálem. Chtěli jsme, aby návrh fungoval v několika vrstvách a aby si pak každý návštěvník mohl zvolit, jak bude instalací prostupovat. Naším cílem bylo vytvořit nevšední a velkolepý zážitek. 

Tak jako kurátorské libreto expozice vpisuje do každého sálu konkrétní příběh, navrhli jsme i my prostory individuálně, aby vynikly v kontrastu s dalšími sály. Pracovali jsme s momentem překvapení při vstupu do každého sálu (I want more). Do expozice jsme chtěli zapojit všechny smysly návštěvníka a rozšířit jeho zážitek (mimo sluchu a zraku jsme mysleli i na čich – například kadidlo u liturgie, vonné oleje a parfémy v Kunstkomoře, vůně dřeva/kovu/plastu v sále o designu a výrobě).

Rituály a slavnosti

První řešený sál pro kurátorský okruh Rituály a slavnosti byl navržen jako čistý prostor obklopený světlem, ve kterém by se návštěvníci skrze samostojné vitríny a interaktivní výsuvné panely dopracovali do samotného srdce místnosti tzv. kaple s nejcennějšími exponáty.

Monument
ve Votivním sálu

Ztmavená místnost s jediným monumentem – ohromným zlatým diskem, který by na svém zrcadlovém povrchu reflektoval sál i návštěvníka. Součástí instalace by byla pohyblivá projekce. Ta by osvětlovala detaily sálu a zároveň reagovala na pohyb návštěvníků a jejich přítomnost by v podobě odlesků hladiny či svazků energie projektovala na stěny a strop.

Kunstkomora

Stěny členěné rastrem na jednotlivé vitríny jsme po vzoru tradičních kunstkomor plánovali naplnit co největším počtem exponátů. Do středu místnosti jsme umístili moderní verzi astronomických glóbů. Hlavní dominantou místnosti však měl být obrovský centrální stůl, do jehož desky jsme vložili prosvětlené boxy a skleněné etuje. Na celý stůl jsme pak plánovali projekci, která by dodala celé kompozici neustálý pohyb (jako defaultní animaci jsme plánovali připravit shluky energií, které by proplouvaly mezi vystavenými předměty nebo na ně reagovaly). Highlighty jako tento by byly výbornými body pro kurátorské či umělecké intervence.

Výhledy z budovy jsme chtěli řešit kurátorským přístupem a průzory a kukátky ukazovat pouze konkrétní venkovní highlighty (Rudolfinum, Židovský hřbitov). Tyto pohledy by se pak staly součástí expozice a navazovaly by na tematické exponáty i příběh sálu.

Moderní mobilita

Prostor tohoto kurátorského okruhu jsme pojali jako mix mezi továrnou/laboratoří či obchodem/ulicí a umístili ji do sálu D, kde jsme chtěli využít stávající skleněnou patrovou vestavbu. Martin Hrdina ji rozšířil o vysokou skleněnou regálovou stěnu pro vystavení židlí a barevné plasty a fólie. Ty by v kombinaci se světelnou reklamou a neony okruhu  Fenomén světla vytvořily hru odlesků a odrazů.Středová patrová vitrína nám umožnila přehledné členění dalších částí expozice a všech kurátorských okruhů pro tento sál. Spodní část se věnuje okruhu Pohyb stroje, pro který jsme plánovali využití technických prvků –  pojízdný pás s proskleným soklem nebo robotickou ruku. Horní patro pak vytvořilo klidné prostředí pro téma Transparence a dematerializace (skleněné objekty, šperk, krajka).

Koncept

V návrhu pro nás byly důležité různé potřeby a úrovně zájmu návštěvníka. Kromě vrstvení informací a “příběhu sálu” jsme navrhli v každém sále stanice pro individuální edukaci, participaci i odpočinek. Vendula Chalánková připravila řadu herně-edukačních stanic se zapojením nových technologií i osvědčeného „analogového“ přístupu. Klíčový prvek pro nás byl však přístup „dospělí ukazují dětem“. Kromě dětí jsme se ale snažili celý prostor zpřístupnit všem návštěvníkům včetně seniorů nebo lidí s pohybovým či senzorickým postižením (doplňkový mobiliář, bezbariérový přístup, funkce mobilní aplikace). Chtěli jsme, aby se návštěvníci mohli pohybovat prostorem zcela svobodně a bez omezení.

V návrhu jsme rozpracovali repasování historických vitrín a návrh nových displejů a etují, které by na ně navazovaly. Zároveň jsme zpracovali i takové detaily jako je atypické řešení sedacího mobiliáře nejen pro návštěvníky, ale pochopitelně i pro zaměstnance (pohodlná židle pro kustody s úložným prostorem).

Tvorbu aplikace pro jednotlivce a skupiny s telefony jsme brali jako samozřejmost a zaměřili se na její funkce. Kromě těch základních – audio-průvodce, komentáře kurátorů, přehrávání dokumentů a dalšího obsahu – by nabízela i přístup ke katalogu předmětů a live-streamu instalace (mix hudby a sound-designu pro každý sál). Uživatel by také mohl využít funkce „připojit se ke skupině“, kde by pak ovládání obsahu převzal průvodce. Ten by tak mohl svůj výklad doplnit nejen přehráváním ukázek, ale především audiovizuálních projekcí/mappingu, které by rozšířily návštěvníkův zážitek.

Grafické řešení

Aparat. navrhl motiv, který plně vychází z konceptu sbírky – zachycuje proměny tvarosloví předmětů v rámci času. Alexandr Martsynyuk připravil pro soutěž render prolnutí historického křesla do Vertex židle. Účelně nebyly využity reálné materiály a barevnosti předmětů, jelikož jsme pracovali spíše s ideou předmětu. 

Celkový motiv plakátu vychází z morfingu dvou předmětů až na úrovni kouzla, který je sevřený aurou tohoto procesu. Na ostrou kampaň jsme pak plánovali vytvořit kromě klíčového vizuálu i samostatné plakáty pro každý okruh výstavy (křeslo x židle, pohár x sklenice a další s přesahy).

Kredit

Koncept:
Tomáš Vrba aparat.xyz, @aparat.studio, Ing. Arch. Martin Hrdina hrdina.tv, @martin.hrdina

Architektonické řešení:
Ing. Arch. Martin Hrdina hrdina.tv

Interaktivní a světelný design:
Luboš Zbraněk sursur.cz

Mobiliář:
Ing. Arch. Martin Hrdina hrdina.tv, Valentýna Filípková @aparat.studio

Dětská rovina:
Vendula Chalánková vendulachalankova.cz

Ilustrace:
Jan Kolouch Šrámek @jan_sramek_kolouch

Grafický design:
Aparat. @aparat.studio (Tomáš Vrba, Pavel Holomek, Alina Matějová, Jakub Polách)

Render:
Alexandr Martsynyuk @alexandr.martsynyuk

Písmo:
KOMETA Typefaces @kometa.xyz, Lucas Sharp @sharp_type

Autorská instalace:
Vendula Chalánková vendulachalankova.cz